Farmáři z Těšetic na Olomoucku patří mezi ty, kteří už museli zaorat v loňském roce vysazenou řepku a to rovných 26 hektarů. Projít takřka nekonečná pole a do každé nory zasunout granule Stutoxu, je prý takřka nemožné.
"Představa, že někdo bude aplikovat dávku 3 až 5 granulí do každé nory, je iluzorní, když máte zhruba 10 až 15 tisíc nor na hektar," uvedl předseda Zemědělského družstva Těšetice Petr Kopecký.
"Nedovedu si představit armádu lidí, která bude dávat do jednotlivých nor jed. To je technicky nemožné," argumentoval soukromý zemědělec Václav Koutný. Děravé jako ementál je pole i u nedaleké Vojnice. Řepka je zničená a na poli živoří.
[chooze:article;value:492523]
Hraboši se odtamtud stěhují na vedlejší lán osetý pšenicí. Na Kroměřížsku se pustili i do vojtěšky. A sedlákům hrozí, že nebude krmivo pro hospodářská zvířata. "Když nevypěstujete obilí, když nevypěstujete víceleté pícniny, nemáte čím nakrmit dobytek. V této oblasti to může být problém,"řekl předseda Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
Na jednom z nejpostiženějších polí hraboší kalamitou zemědělci napočítali 18 tisíc nor na jediný hektar. Kritickou hranicí je přitom pouhých 50 nor. "Vidíme tam ta kola, kde je to vyžrané a už nenávratně spasené. Takže hraboši tam stále vegetují, je jim tam dobře a stále se množí," popsal neútěšnou situaci ekonom Zemědělského družstva Zámoraví Martin Gabrhelík.
Mnohá místa hraboší kalamita zasáhla ještě víc než před čtyřmi lety. Pomoct by snad mohlo počasí. "V tom roce 2019 jsme přišli na úrodě o šest milionů korun v tehdejších cenách. Letos obávám se na tom výnosu budeme biti ještě víc," bojí se předseda Zemědělského a obchodního družstva Rataje Josef Sedláček. První odhady mluví, že by škody jen ve třech nejpostiženějších krajích, tedy ve Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském, mohly dosáhnout až jedné miliardy korun.