Když je člověk v domácím vězení třetí týden, začne na něho padat depka. První dva týdny mi to ani nevadilo, protože jsem byla nemocná a také počasí bylo všelijaké. Jak ale vysvitlo sluníčko, musela jsem ven. Mám tu výhodu, že naše zahrada navazuje na sousedovic louku, po které se dá dojít k potoku a podél něho do takového malého lesíka a to většinou bez střetu s dalším člověkem.
Pojďte se projít se mnou. Les se probouzí. Je ještě takový neuklizený, ale už se to tam pomalu zelená a nesměle kvete. Z listí vykukují sasanky a petrklíče, těch je letos málo.
Tentokrát jsem s sebou vzala vnučky, které několikrát za týden hlídám. Ani jsem si nevšimla, že mi do vody házely kamínky.
Les mám ráda v každém ročním období a ty baterky tam opravdu dobiju.
Nebyl by to český človíček, aby si z lesa neodnesl alespoň klacík nebo kamínek nebo MEDVÍDKA !
Medvědímu česneku tak říká moje kamarádka. Měla jsem obavy, že přijdu pozdě, protože medvídek se objevil už před měsícem, ale byla jsem mile překvapená, že na mne počkal...
Na chlebu s máslem je vynikající!
Ještě lepší je pesto. Listy posekám sekáčkem, směs dám do nádoby, osolím, přiliju trochu oleje a tyčovým mixérem vše důkladně rozmělním. Ve skleničkách uskladním do ledničky, kde ale nevydrží dlouho.![Usmívající se]( "Usmívající se")
Snad jste se se mnou aspoň trošku potěšili touto malou procházkou.
Držte se!
