Přeletěli Saharu a vrátili se zpět do České republiky. Na mnoha místech je tak už teď slyšet švitoření vlaštovek a jiřiček. Ty se teď snaží postavit si hnízda a na svět přivést mláďata. Bohužel tak ale často činí v blízkosti lidského obydlí, kde se ne vždy setkají s pochopením.
Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) ale upozorňují, že stěhovaví ptáci v přítomnosti lidských obydlí mohou přinést i výhody. Zejména právě vlaštovky si rády staví hnízda přímo uvnitř stodol či dílen a jiřičky se naopak s oblibou usídlují na vnějších stranách, a to pod římsami či v okenních nikách.
To, že se v blízkosti vašeho obydlí usídlí dočasní hosté, může být výhodou. "Když krmí mláďata, jedna vlaštovka i jiřička uloví denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu,"říká Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.
[chooze:article;value:490380]
Mnoho lidí se ale i tak každoročně snaží ptákům v jejich hnízdění zabránit například umisťováním ostrých bodců do oken. Vlaštovkám zase často zabraňují vletět do prostoru, kde si postavily hnízdo. "Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin,"říká Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě. Takové chování je ke všemu i v rozporu se zákonem.
Podle ornitologů tak ale lidé jednají z jednoho prostého důvodu – vadí jim trus. Problém se ale dá snadno vyřešit tak, že pod hnízdo umístí podložku. "Podložku z libovolného materiálu – dřeva, překližky nebo plastu, širokou 20 až 30 cm, umisťujeme alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory. Po vylétnutí mláďat se pak dá jednoduše vyčistit," radí Viktora.
Vědci vytvořili drony z mrtvých ptáků. Těžko je rozeznáte od těch živých: