Přestože ceny energií klesají a dodavatelé zlevňují mnohdy i automaticky, v lednu by mohlo přijít zdražení o necelých 500 korun za jednu megawatthodinu. Stát by totiž mohl přestat za odběratele platit poplatek na podporu energetických zdrojů. "Poplatek je to dlouhodobý, pouze na tuto krizi od loňského října ho začala platit vláda," vysvětlil energetický analytik Jan Béreš.
"Pokud to ceny energií na trhu dovolí, budu doporučovat, aby skončilo přenesení plateb poplatků ze spotřebitelů na stát," informoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
[chooze:article;value:502203]
"Ten poplatek nesmí být vyšší než 50 haléřů na kilowatthodinu, když jedna nyní stojí kolem 5,6 korun, tak potom bude stát 6,5. Určitě to bude jednorázový nárůst," myslí si ekonom Petr Bartoň.
Pro představu by rodina v malém bytě v zatepleném paneláku mohla příští rok zaplatit asi o 1 000 korun více. V rodinném domku, kde se elektřinou netopí, by za rok zaplatili asi o 2 000 korun více. V Česku jsou ale i domácnosti se spotřebou přes 25 megawatthodin ročně. Tam už by si majitelé museli připlatit přes 12 tisíc.
"Pro nás je to nepřijatelné, protože ministr Síkela, který nechal vyšroubovat ceny energií nejvíc v Evropě, chce ještě v této situaci dále zdražit," vadí poslanci Janu Hrnčíři (SPD).
"Musíme odkrýt karty i u těch dodavatelů. Musíme zjistit, za kolik skutečně prodávají, a pak zjistíme, že ten nárůst určitě není nejvyšší v celé Evropské unii," dodal Bartoň.
Podle ekonomů by v případě přenesení povinného poplatku zpět na domácnosti a firmy mohl stát ušetřit asi 10 miliard korun. Ministr Síkela ale slibuje, že nejzranitelnějších lidí by se poplatky netýkaly. Konkrétní podobu pomoci ale ještě nepředstavil.