Podle lékařů mají Češi hromadění léků tak trochu v povaze. Mít v menší míře doma pár léčivých přípravků je prý sice rozumné, nic se ale nemá přehánět. "Máme léky na bolest, na teplotu, na rýmu, na kašel, na zánět středního ucha. To máme doma pořád. Manžel a syn jsou astmatici, takže musíme mít léky hlavně pro ně," uvedla například paní Veronika.
Některé rodiny ale velké zásoby léků nestihnou spotřebovat a propadlé přípravky nakonec skončí ve spalovnách. V roce 2021 lidé vrátili do lékáren 700 tun nepoužitých anebo expirovaných léků. Loni to bylo o 100 tun víc. Stát za jejich likvidaci zaplatil přes 38 milionů korun.
[chooze:article;value:500744]
Například v Jihomoravském kraji pacienti loni vrátili přes 88 tun, předloni o 23 tun méně. V Moravskoslezském kraji lidé v roce 2021 do lékáren přinesli 31 tun nevyužitých léků, v loňském roce to už bylo přes 72 tun. Podle lékařů ale někteří pacienti za to, že jim doma zůstane pár léků, nemůžou.
"Nám se často stává, že napíšu třeba léky, které jsou v balení po sedmi. To znamená, že je napíšu na čtrnáct dnů, ale přitom bych chtěl, aby pacient ty léky bral jenom deset dnů. Automaticky už všichni od začátku víme, že zbude určitý počet léků," uvedl praktický lékař Cyril Mucha.
"Léčivé přípravky jsou dostupné v různých velikostech balení od jednotek kusů až třeba do stovky. Takže určitě při začátku léčby právě proto, než zjistím, jestli ten pacient snáší dobře, jestli mu ten lék vyhovuje, je dobré začít nějakým menším balením," dodává ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.