Nadcházejících pět let má být obzvlášť horkých. Nejde však jen o běžné varování před globálním oteplováním. Roste totiž šance, že světové teploty překročí kritickou hranici. Tou je odchylka průměrné roční teploty od těch, které naměřili vědci před průmyslovou revolucí, o více než 1,5 stupně Celsia.
Podle Světové meteorologické organizace, která ve středu vydala novou zprávu, existuje 66% šance, že alespoň jeden rok z nadcházejících pěti tuto hranici překročí. Zároveň je také šance 98 procent, že alespoň jeden rok z těchto pěti bude nejteplejším v historii.
Důvodů pro obavy meteorologů je hned několik. Tím prvním je tvorba skleníkových plynů, které produkuje lidská činnost. Tu však ještě umocní jev El Niño, který označuje oteplení povrchu Tichého oceánu. To způsobuje globální změny v teplotách a srážkách.
[chooze:article;value:475765]
Podle WMO to může znamenat příchod katastrofy. "Ohřívající se El Niño se spustí v následujících měsících a zkombinované s klimatickou změnou způsobenou lidskou činností bude mít rozsáhlý vliv na světové teploty. Bude to mít ohromný dopad na zdraví, potravinovou bezpečnost, hladiny vody a na životní prostředí," varoval generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Meteorologové však upozorňují, že ještě nejde o překročení hranice dané Pařížskou úmluvou. Ta totiž zmiňuje, že překročení odchylky 1,5 stupně musí být dlouhodobé, zatímco očekávané teploty se mají objevit pouze v rámci jednoho roku. "Zpráva WMO se týká odhadu, že jeden roční průměr dosáhne nebo překročí hranici 1,5 stupně někdy v období do roku 2027. Pořád platí, že trvalého překročení odchylky dosáhneme někdy v příštím desetiletí," upozornil klimatolog Radim Tolasz.
Odchylka průměrných ročních teplot oproti období před průmyslovou revolucí činila v loňském roce 1,15 stupně Celsia. Tehdy pomáhal ve snižování teplot i jev La Niña, který je opakem jevu El Niño. Jenže La Niña letos v březnu vyprchala, a tak její vliv už není citelný.
Obavy z potíží způsobených vysokými teplotami mají i klimatologové v Česku. "K tomu výkyvu přes hranici 1,5 stupně by došlo i tady a troufám si tvrdit, že v Česku by to bylo ještě víc. Možné jsou u nás všechny scénáře, a to jak vlny veder, tak teplé zimy," myslí si klimatolog Aleš Farda.
[chooze:article;value:503045]
Česká republika měla zatím na počasí štěstí. Chladné jaro podle Fardy pomohlo zemi se trochu vzpamatovat. "Ty vysoké teploty se ale vrátí a bojím se, že v ještě větší míře. Situace rozhodně není dobrá," dodal.
Podle klimatologa Miroslava Trnky půjde o zesílení jevů, které můžeme sledovat už nyní. "Oteplení už nyní přináší problémy a to překročení jednoduše problémy zesílí. Rozhodně se rozšíří plocha, kterou to zasáhne," očekává Trnka.
Klimatická změna by však podle Trnky znamenala pro Česko problémy spíše nepřímo. "Střední Evropa by se snad mohla s následky poprat, ale tím, jak je svět propojen, by se do situace promítly potíže míst, která na tom budou mnohem hůře. Až se dostaneme dlouhodobě nad tu hranici odchylky 1,5 stupně, bude to velmi obtížné a hlavně velmi drahé. Na druhou stranu to neznamená konec světa, ale pouze to, že život v některých regionech bude mnohem obtížnější," vysvětlil.
Velká Británie chce být klimaticky neutrální zemí. Vymýšlejí, jak udělat krávy ekologičtější: