Formalita – tak o novele zákona o přeměně obchodních společností mluví vláda. Jenže odborníci i minoritní akcionáři ČEZu vidí situaci podstatně dramatičtěji. Podle novely má totiž k rozhodování o společnosti místo dosavadních 90 procent nově stačit jen 75 procent hlasů přítomných akcionářů. V případě ČEZu společnost stát vlastní ze 70 procent, což při rozhodování na valné hromadě bude stačit.
"Tam přijde v podstatě stát a pár drobných akcionářů. To znamená, že stát těch 75 procent bude mít. Mohli by si tam odsouhlasit další kroky," vysvětlil ekonom Petr Bartoň.
[chooze:article;value:506246]
Stát by sám mohl hladce rozhodnout o vytěsnění minoritních akcionářů a akcie od nich nuceně vykoupit. "Akcionáři ty akcie prodat nechtějí. Je to jejich soukromý majetek, se kterým počítali třeba ještě na desítky let. Ale vláda je ten subjekt, který je chce koupit,"řekl minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr.
Podle některých odborníků je vládní návrh novely protiústavní. "Já si myslím, že tady už těch 75 procent při dvoutřetinové účasti neobstojí v testu ústavnosti. Když se podíváme do zahraničí, tak vidíme, že nám příbuzné právní řády, jako má Rakousko nebo Německo, nastavují pravidla," domnívá se právník Petr Bezouška.
"Ten zákon je účelový. Vláda ho předložila ve chvíli, kdy usiluje o získání plné strategické kontroly minimálně nad vybranými částmi ČEZu," prohlásil energetický analytik Jiří Gavor.
[chooze:article;value:496436]
Že by byl zákon účelově zaměřený proti minoritním akcionářům ČEZu, ale vláda odmítá. "Navrhovaná novela zákona je obecnou úpravou, která se týká všech společností daného typu, a ze své podstaty nemůže být zacílena na konkrétní společnost," hájil novelu mluvčí vlády Václav Smolka. V minulosti se mluvilo o tom, že by stát mohl ČEZ vyvlastnit kvůli vysokým cenám energií, ale také kvůli stavbě dalších jaderných bloků.