V roce 2003 si Kathleen Folbiggová vyslechla neúprosný rozsudek: 25 let vězení za čtyři vraždy. Jejími obětmi byly podle rozsudku její vlastní děti, které mezi lety 1989 a 1999 zemřely za podivných okolností. Folbiggovou tak australský soud označil za vražedkyni a poslal ji na 20 let do vězení.
Jenže tím případ neskončil. Folbiggová trvala na své nevině, a soud se tak jejím případem několikrát zabýval. Problematické byly zejména některé důkazy, které podle obhajoby nebyly dostatečné, aby ženu usvědčovaly z vraždy dětí, píše portál CNN.
Mezi těmito důkazy byly například její deníky, v nichž píše o smrti potomků, kteří zahynuli ve věku od 19 dnů do 19 měsíců. Zmiňovala také své problémy s mateřstvím a pocit viny, který cítila po úmrtí dětí. Obžaloba tyto deníky brala jako důkaz viny Folbiggové, zatímco obhájci prohlašovali, že jde o citové výlevy truchlící matky.
[chooze:article;value:507049]
Podle obžaloby Folbiggová své dva syny, Caleba a Patricka, a dvě dcery, Sarah a Lauru, udusila. A to i přesto, že pitva všech čtyř dětí neprokázala žádné fyzické známky udušení ani dalších zranění. Proto začal dlouhý boj za osvobození Folbiggové. Posledním, kdo se ji pokusil z vězení dostat, byl bývalý soudce Tom Bathurst.
Prokurátor v roce 2003 argumentoval, že je vysoce nepravděpodobné, aby v jedné rodině zemřely čtyři děti před dovršením dvou let přirozenou smrtí. Jenže jak ukázalo poslední otevření případu, možné to bylo.
Mohly za to velmi vzácné genetické mutace. U dívek šlo o mutaci s označením CALM2 G114R, která může způsobit náhlou srdeční zástavu. U chlapců se zase mělo jednat o jinou mutaci, která je zodpovědná za epileptické záchvaty, píše BBC.
[chooze:article;value:506472]
Výzkum genetického materiálu vedla profesorka Carola Vinuesová. "První genetické testy Folbiggové jsme provedli v listopadu 2018 a našli jsme velmi podezřelou sekvenci. Hned jsme věděli, že pokud ji najdeme u jejích dětí, budeme mít viníka,"řekla Vinuesová.
Právě na základě těchto vyšetření v pondělí soud Folbiggovou po 20 letech strávených ve vězení propustil na svobodu. Generální prokurátor Nového Jižního Walesu Michael Daley uznal, že v případu Folbiggové existují důvodné pochybnosti o její vině, pro které ji nelze věznit.
Jenže ani teď nejspíš právní bitva nekončí. I když je Folbiggová opět na svobodě, australský soud ji stále považuje za vražedkyni. Pokud se jí však podaří přimět soudy, aby z ní sňaly původní rozsudek, bude mít nárok na vysoké odškodnění za to, že byla odsouzena neprávem.
V lednu v Česku stanuly u soudu tři učitelky, které měly podle obžaloby týrat děti ve školce: