Mnoho maminek i tatínků dělá zásadní chybu v komunikaci se svými dětmi, tvrdí britský dětský psycholog Sam Wass. "To nejhorší, co můžete udělat, je říct svému dítěti, aby necítilo strach, hněv nebo třeba smutek," sdělil deníku Daily Mirror.
"Například v září můžete během prvního školního dne zahlédnout rodiče, jak táhnou své dítě v záplavách slz do školy a veselým hlasem mu říkají: ‘To bude v pořádku, budeš se mít krásně, neboj se.‘ Jenže to je špatně. Prostě to nefunguje," vysvětlil.
Místo podobného přemlouvání by podle něj měli rodiče se svými dětmi o emocích mluvit a dobrat se k tomu, co vlastně cítí a proč. "Děti si neuvědomují, co cítí. Nedokážou to popsat, protože tomu, co se uvnitř nich děje, samy nerozumí," vysvětlil s tím, že právě pochopení emocí je pro děti důležité. "Když si uvědomíme, co cítíme, pomáhá nám to tyto emoce lépe zvládat," doplnil Wass.
[chooze:article;value:496295]
Podle české klinické dětské psycholožky Jany Procházkové je určitě dobré s dětmi o emocích mluvit, nemělo by se to ale ani přehánět. "Dlouhé přednášky a vysvětlování jsou často k ničemu. Malé dítě jim zpravidla nerozumí, větší to ‘prudí‘, a není tedy na příjmu,"řekla pro TN.cz.
Důležité je podle ní také chování dospělých, kteří by se neměli bát emoce před dětmi ukázat a měli by je správně ventilovat. "Emoce k životu lidí patří, potlačovat je je škodlivé a může to vést k dalším problémům. Dobré je je vypouštět, ale sociálně přípustným způsobem. V tom bývá často problém – ve vzorech, v dospělých kolem dítěte," tvrdí Procházková.
V Česku chybí psychologové. Lidé své problémy řeší alkoholem: