Přestože se jedná o významný svátek, Velikonoce začínají postupně upadat, a to zejména v českých městech. Lidé totiž stále častěji čtyři dny volna využívají k cestování a rekreaci.
Na vesnicích tyto svátky ale lidé pořád slaví a dodržují celou řadu zvyků a tradic. Typické je například pečení beránka nebo malování vajíček. "V naší rodině se pravidelně týden před Velikonocemi sadí tráva nebo nějaké obilí do květináče. Pak to celé ozdobíme různými malými vajíčky nebo kuřátky," přiblížila čtenářka TN.cz.
[chooze:article;value:498420]
Zvyky a tradice se však v průběhu let mění. "Je to samozřejmé. To, co mají společné, je základ ještě z předkřesťanských kultur, víra v přírodu a její sílu. Velikonoce byly obdobím, kdy se zahajoval hospodářský rok. Postupně se pak na ně nabalila křesťanská liturgie a vstoupil do toho příběh s Jidášovou zradou," vysvětlila pro TN.cz etnoložka Vladimíra Jakouběová.
Řada lidí si často tradice upravuje dle svého. Mnozí podle Jakouběové navíc už ani netuší, že každý předmět měl svůj význam. "Dnes převládá dekorativnost. Lidé, kteří si zdobí na Velikonoce interiér, často nevědí, proč a jaký význam to mělo. Chtějí hlavně, aby to bylo vkusné a hezké," doplnila.
[chooze:quiz;value:2f9b1da0-07e4-4831-9c22-df4fa54cb059]
"Mazanec měl například tvar slunce, jidášky pak provazu, na kterém se Jidáš oběsil. I barvy vajíček nebo stužek od dívek pro chlapce něco napovídaly. Když dala červenou barvu, znamenalo to, že chlapce chce. Zelená mašle signalizovala naději, žlutá to, že ho nechce. Dřív do toho lidé vkládali význam a vyjadřovali tím nějakou informaci," vysvětlila Jakouběová.
Policie připravuje na Velikonoce rozsáhlé kontroly. Více se dozvíte v následující reportáži: