Včera jsme si vyšly s kamarádkami do beskydských lesů. Den před tím vyhrožovali bouřkami, ale nakonec nám počasí přálo. Nebylo nijak horko a cesta byla příjemná. Přestože jsme se dostaly dost vysoko, stoupání bylo pozvolné. Ušly jsme asi 10 km.
Jak už jsem napsala, sluníčko bylo zpočátku skoupé, proto mají fotky trošku pošmourný ráz. Procházely jsme polními cestami, mezi nepokosenými loukami v naprostém tichu, prostě pohoda.
Kopretiny za mřížemi, přesto působily velmi romanticky...
Když romantika, tak se vší parádou! Třeba s pávem na střeše jedné hospodářské usedlosti. První dojem nebyl příliš romantický. Páv nás přivítal na korbě nevzhledného malotraktoru domácí výroby, ale potom uznal, že to není pro něho dost důstojné místo a vlétl na střechu.
Celou cestu nás provázely květy černého bezu, však jsem si jich domů přivezla velkou tašku.
Křehká krása poměnek
Šípkové růže, ty byly také všude
Za celou cestu jsme potkaly jenom dvě dívenky, které si vyšly zaběhat, jinak ticho, klid...
A nakonec jedna dobrá zpráva. Rostou! Můj letošní první úlovek.
Přeji vám klidný slunečný a odpočinkový víkend.