V minulém článku jsem opěvovala divokou přírodu. Jenže ono je teď takové období, kdy člověk neví, kam se dřív podívat. Všude to kvete, voní a bzučí. Růže jsou koncem jara a začátkem léta nejkrásnější a nejzdravější, alespoň u nás doma. O nějaké té mšici nemluvím. Nedalo mi, abych si je nevyfotila a nepodělila se s vámi.
Náš růžový oblouk, focený ze strany. Není vůbec jednoduché zachytit to, co vidíme, především tu správnou červenou barvu.
Růži na obrázku jsem si koupila kvůli jejímu jménu, jmenuje se totiž Helenka ...
Tato růže je zase velmi stará, přestěhovali jsme ji na zahradu ze hřbitova, kde zdobila hrob manželovy babičky, ale stále se má k světu.
Toto je zase jiná, daleko mladší odrůda. Cedulička z obchodu se většinou ztratí a já nejsem přes růže žádný odborník, pletou se mi názvy plazivá, popínavá a pnoucí, ale člověk nemusí vždycky vědět všechno.
Konečně se mi podařilo zachytit kapky deště
Na růže mám slavnostnější vázy, ale tato větvička se ulomila, tak jsem ji v rychlosti dala do džbánku, no a celkem jí to sluší.
Od růží ke kopřivám. V posledních letech jsem si oblíbila okrasné kopřivy. Zjistila jsem, že přes léto je to moc hezká a nenáročná venkovní dekorace. Letos jsem objevila v květinářstvích hodně nových druhů.
Jsem na zahradě každou volnou chvilku, je to dřina i relax. Momentálně rozkvétá levandule, už jsem zakoupila stužky a látky na pytlíčky a těším se, jak si to doma provoním. Určitě nejsem sama.
Přeji vám příjemné poslední červnové dny.